Srinivasa Vidya శ్రీనివాస విద్య Mantra

Ati Prachin Mantra Srinivasa Vidya Practice

Ati Prachin Mantra Srinivasa Vidya Practice | శ్రీనివాస విద్య visit www.stotraveda.com
Ati Prachin Mantra Srinivasa Vidya Practice | శ్రీనివాస విద్య

This is an ancient and powerful mantra formula from the Mantra Shastra, Devotees perform this sacred sadhana with faith to pray for relief from financial distress, job losses, salary cuts, and business failures, debts, and other economic challenges. Historically, this highly effective spiritual technique was first recorded as being applied by the great sage Sri Vidyaranya Swamy. It is traditionally observed and practiced during the auspicious Shravana Masam a month dedicated to Lord Vishnu.


How to Practice Srinivasa Vidya

Normally, when practicing Vedic suktas, the Purusha Suktam (dedicated to Lord Vishnu) and the Sri Suktam (dedicated to Goddess Lakshmi) are chanted separately. However, the unique secret of Srinivasa Vidya lies in weaving these two powerful hymns together.

The method of chanting alters dynamically depending on the lunar fortnight:

1. Shukla Paksha Prayoga (Bright Fortnight)

Timeline: Practiced daily from the day after the New Moon (Padyami) up to the Full Moon day (Purnima).

During the bright fortnight, Goddess Lakshmi’s energy precedes. You must alternate the verses sequentially as follows:

  • Step 1: Chant the 1st mantra of the Sri Suktam.
  • Step 2: Follow immediately with the 1st mantra of the Purusha Suktam.
  • Step 3: Continue this alternating pattern (2nd Sri Suktam \ 2nd Purusha Suktam) sequentially all the way until you complete the 15th mantra of both.

2. Krishna Paksha Prayoga (Dark Fortnight)

Timeline: Practiced daily from the day after the Full Moon (Padyami) down to the New Moon day (Amavasya).

During the dark fortnight, the order is completely reversed, placing Lord Vishnu’s energy first:

  • Step 1: Chant the 1st mantra of the Purusha Suktam.
  • Step 2: Follow immediately with the 1st mantra of the Sri Suktam.
  • Step 3: Continue alternating this reverse pattern (2nd Purusha Suktam \ 2nd Sri Suktam) sequentially until you complete the 15th mantra of both.

Important Guidelines for Sadhana

  • Duration: This sadhana must be performed continuously for 30 days.
  • Setup: Chant these mantras with utmost devotion in front of an idol or picture of Lakshmi Sahita Narayana Swami.
  • Additional Chants: After completing the main sequence daily, it is highly recommended to recite the Narayana Kavacham to shield your spiritual efforts and guarantee stable results.
  • Homa Option: Continue this sacred sadhana without interruption for 30 consecutive days. Those who are qualified may also perform a Homa (Havan) after completing the mantra japa according to the prescribed procedure.
  • Simplified Alternative: If chanting these complex Vedic mantras feels too difficult, our ancestors provided a simplified alternative: reciting Adi Shankaracharya’s Kanakadhara Stotram. Spiritual masters note that the essence of both Sri Suktam and Purusha Suktam is beautifully embedded within the Kanakadhara Stotram.

Srinivasa Mantra in Telugu:

శ్రీనివాస విద్య

శుక్ల పక్ష ప్రయోగం
(New Moon day (Padyami)to till Full Moon day)
Srinivasa Vidya Shukla Paksha in Telugu:

హరిః ఓం||
హిర॑ణ్యవర్ణా॒o హరి॑ణీం సు॒వర్ణ॑ రజ॒తస్ర॑జామ్ |
చ॒న్ద్రాం హి॒రణ్మ॑యీం ల॒క్ష్మీం జాత॑వేదో మ॒ ఆవ॑హ||

ఓం స॒హస్ర॑శీర్షా॒ పురు॑షః | స॒హ॒స్రా॒క్షః స॒హస్ర॑పాత్ |
స భూమి॑o వి॒శ్వతో॑ వృ॒త్వా | అత్య॑తిష్ఠద్దశాఙ్గు॒లమ్ ||

తాం మ॒ ఆవ॑హ॒ జాత॑వేదో ల॒క్ష్మీమన॑పగా॒మినీ”మ్ |
యస్యా॒o హిర॑ణ్యం వి॒న్దేయ॒o గామశ్వ॒o పురు॑షాన॒హమ్||

పురు॑ష ఏ॒వేదగ్ం సర్వమ్” | యద్భూ॒తం యచ్చ॒ భవ్యమ్” |
ఉ॒తామృ॑త॒త్వస్యేశా॑నః | య॒దన్నే॑నాతి॒రోహ॑తి ||

అ॒శ్వ॒పూ॒ర్వాం ర॑థమ॒ధ్యాం హ॒స్తినా॑దప్ర॒బోధి॑నీమ్ |
శ్రియ॑o దే॒వీముప॑హ్వయే॒ శ్రీర్మా॑దే॒వీర్జు॑షతామ్||

ఏ॒తావా॑నస్య మహి॒మా |
అతో॒ జ్యాయాగ్॑శ్చ॒ పూరు॑షః|
పాదో”ఽస్య॒ విశ్వా॑ భూ॒తాని॑ | త్రి॒పాద॑స్యా॒మృత॑o ది॒వి ||

కా॒o సో స్మి॒తాం హిర॑ణ్యప్రా॒కారా॑ మా॒ర్ద్రాం జ్వల॑న్తీం తృ॒ప్తాం త॒ర్పయ॑న్తీమ్ |
ప॒ద్మే॒ స్థి॒తాం ప॒ద్మవ॑ర్ణా॒o త్వామి॒హోప॑హ్వయే॒ శ్రియమ్||

త్రి॒పాదూ॒ర్ధ్వ ఉదై॒త్పురు॑షః |
పాదో”ఽస్యే॒హాఽఽ భ॑వా॒త్పున॑: |
తతో॒ విష్వ॒ఙ్వ్య॑క్రామత్ |
సా॒శ॒నా॒న॒శ॒నే అ॒భి ||

చన్ద్రాం ప్ర॑భా॒సాం య॒శసా॒ జ్వల॑న్తీ॒o శ్రియ॑o లో॒కే దే॒వజు॑ష్టాముదా॒రామ్ |
తాం ప॒ద్మినీ॑మీ॒o శర॑ణమ॒హం ప్రప॑ద్యేఽల॒క్ష్మీర్మే॑ నశ్యతా॒o త్వాం వృ॑ణే||

తస్మా”ద్వి॒రాడ॑జాయత |
వి॒రాజో॒ అధి॒ పూరు॑షః | సజా॒తో అత్య॑రిచ్యత |
ప॒శ్చాద్భూమి॒ మథో॑ పు॒రః ||

ఆ॒ది॒త్యవ॑ర్ణే॒ తప॒సోఽధి॑జా॒తో వన॒స్పతి॒స్తవ॑ వృ॒క్షోఽథ బి॒ల్వః |
తస్య॒ ఫలా॑ని॒ తప॒సాను॑దన్తు మా॒యాన్త॑రా॒యాశ్చ॑ బా॒హ్యా అ॑ల॒క్ష్మీః||

యత్పురు॑షేణ హ॒విషా” | దే॒వా య॒జ్ఞమత॑న్వత |
వ॒స॒న్తో అ॑స్యా సీ॒దాజ్యమ్” | గ్రీ॒ష్మ ఇ॒ధ్మ శ్శ॒రద్ధ॒విః ||

ఉపై॑తు॒ మాం దే॑వస॒ఖః కీ॒ర్తిశ్చ॒ మణి॑నా స॒హ |
ప్రా॒దు॒ర్భూ॒తోఽస్మి॑ రాష్ట్రే॒ఽస్మిన్ కీ॒ర్తిమృ॑ద్ధిం ద॒దాతు॑ మే||

స॒ప్తాస్యా॑సన్పరి॒ధయ॑: | త్రిః స॒ప్త స॒మిధ॑: కృ॒తాః |
దే॒వా యద్య॒జ్ఞం త॑న్వా॒నాః |
అబ॑ధ్న॒న్పురు॑షం ప॒శుమ్ ||

క్షుత్పి॑పా॒సామ॑లాం జ్యే॒ష్ఠామ॑ల॒క్ష్మీం నా॑శయా॒మ్యహమ్ |
అభూ॑తి॒మస॑ మృద్ధి॒oచ సర్వా॒o నిర్ణు॑ద మే॒ గృహా॑త్||

తం య॒జ్ఞం బ॒ర్హిషి॒ ప్రౌక్షన్॑ |
పురు॑షం జా॒తమ॑గ్ర॒తః |
తేన॑ దే॒వా అయ॑జన్త | సా॒ధ్యా ఋష॑యశ్చ॒యే ||

గ॒oధ॒ద్వా॒రాం దు॑రాధ॒ర్షా॒o ని॒త్యపు॑ష్టాం కరీ॒షిణీ”మ్ |
ఈ॒శ్వరీ॑గ్ం సర్వ॑భూతా॒నా॒o త్వామి॒హోప॑హ్వయే॒ శ్రియమ్||

తస్మా”ద్య॒జ్ఞాత్స॑ర్వ॒హుత॑: | సంభృ॑తం పృషదా॒జ్యమ్ |
ప॒శూగ్‍స్తాగ్‍శ్చ॑క్రే వాయ॒వ్యాన్॑ | ఆ॒ర॒ణ్యాన్గ్రా॒మ్యాశ్చ॒ యే ||

మన॑స॒: కామ॒మాకూ॑తిం వా॒చఃస॒త్యమ॑శీమహి |
ప॒శూ॒నాం రూ॒పమన్న॑స్య॒ మయి॒శ్రీఃశ్ర॑యతా॒o యశ॑:||

తస్మా”ద్య॒జ్ఞాత్స॑ర్వ॒హుత॑: | ఋచ: సామా॑ని జజ్ఞిరే |
ఛన్దాగ్॑oసిజజ్ఞిరే॒ తస్మా”త్ | యజు॒స్తస్మా॑ద జాయత ||

క॒ర్దమే॑న ప్ర॑జాభూ॒తా॒ మ॒యి॒సంభ॑వ క॒ర్దమ |
శ్రియ॑o వా॒సయ॑మేకు॒లే మా॒తర॑oపద్మ॒మాలి॑నీమ్||

తస్మా॒దశ్వా॑ అజాయన్త | యేకేచో॑ భ॒యాద॑తః |
గావో॑హజజ్ఞిరే॒ తస్మా”త్ | తస్మా”జ్జా॒తా అ॑జా॒వయ॑: ||

ఆప॑: సృ॒జన్తు॑ స్ని॒గ్ధా॒ని॒ చి॒క్లీ॒త వ॑స మే॒ గృహే |
ని చ॑ దే॒వీం మా॒తర॒గ్o శ్రియ॑o వా॒సయ॑ మే కు॒లే||

యత్పురు॑ష॒o వ్య॑దధుః | క॒తి॒ధా వ్య॑కల్పయన్ |
ముఖ॒oకిమ॑స్య॒ కౌ బా॒హూ | కావూ॒రూ పాదా॑ వుచ్యేతే ||

ఆ॒ర్ద్రాం పు॒ష్కరి॑ణీం పు॒ష్టి॒o సు॒వ॒ర్ణాం హే॑మమా॒లినీమ్ |
సూ॒ర్యాం హి॒రణ్మ॑యీం ల॒క్ష్మీ॒o జాత॑వేదో మ॒ ఆవహ||

బ్రా॒హ్మ॒ణో”ఽస్య॒ ముఖ॑మాసీత్ | బా॒హూ రా॑జ॒న్య॑: కృ॒తః |
ఊ॒రూ తద॑స్య॒ యద్వైశ్య॑: | ప॒ద్భ్యాగ్ం శూ॒ద్రో అ॑జాయత ||

ఆ॒ర్ద్రాం య॒: కరి॑ణీం య॒ష్టి॒o పి॒ఙ్గ॒లాం ప॑ద్మమా॒లినీమ్|
చ॒న్ద్రాం హి॒రణ్మ॑యీం ల॒క్ష్మీం జాత॑వేదో మ॒ ఆవ॑హ||

చ॒న్ద్రమా॒ మన॑సో జా॒తః | చక్షో॒:సూర్యో॑ అజాయత |
ముఖా॒దిన్ద్ర॑శ్చా॒గ్నిశ్చ॑ | ప్రా॒ణాద్వా॒యుర॑జాయత ||

తాం మ॒ ఆవ॑హ॒ జాత॑వేదో ల॒క్ష్మీమన॑పగా॒మినీ”మ్ |
యస్యా॒o హి॑రణ్య॒o ప్రభూ॑త॒o గావో॑ దా॒స్యోఽశ్వా”న్వి॒న్దేయ॒o పురు॑షాన॒హమ్||

నాభ్యా॑ఆసీద॒న్తరి॑క్షమ్ | శీ॒ర్ష్ణోద్యౌః సమ॑వర్తత |
ప॒ద్భ్యాంభూమి॒ ర్దిశ॒:శ్రోత్రా”త్ | తథా॑ లో॒కాగ్ం అ॑కల్పయన్||

కృష్ణ పక్ష ప్రయోగం
(Next day after Full Moon day(Padyami) to till No Moon day)

Srinivasa Vidya Krishna Paksha in Telugu:

ఓం స॒హస్ర॑శీర్షా॒ పురు॑షః | స॒హ॒స్రా॒క్షః స॒హస్ర॑పాత్ |
స భూమి॑o వి॒శ్వతో॑ వృ॒త్వా | అత్య॑తిష్ఠద్దశాఙ్గు॒లమ్ ||

హిర॑ణ్యవర్ణా॒o హరి॑ణీం సు॒వర్ణ॑ రజ॒తస్ర॑జామ్ |
చ॒న్ద్రాం హి॒రణ్మ॑యీం ల॒క్ష్మీం జాత॑వేదో మ॒ ఆవ॑హ||పురు॑ష ఏ॒వేదగ్ం సర్వమ్” | యద్భూ॒తం యచ్చ॒ భవ్యమ్” |
ఉ॒తామృ॑త॒త్వస్యేశా॑నః | య॒దన్నే॑నాతి॒రోహ॑తి ||

తాం మ॒ ఆవ॑హ॒ జాత॑వేదో ల॒క్ష్మీమన॑పగా॒మినీ”మ్ |
యస్యా॒o హిర॑ణ్యం వి॒న్దేయ॒o గామశ్వ॒o పురు॑షాన॒హమ్||

ఏ॒తావా॑నస్య మహి॒మా |
అతో॒ జ్యాయాగ్॑శ్చ॒ పూరు॑షః|
పాదో”ఽస్య॒ విశ్వా॑ భూ॒తాని॑ | త్రి॒పాద॑స్యా॒మృత॑o ది॒వి ||

అ॒శ్వ॒పూ॒ర్వాం ర॑థమ॒ధ్యాం హ॒స్తినా॑దప్ర॒బోధి॑నీమ్ |
శ్రియ॑o దే॒వీముప॑హ్వయే॒ శ్రీర్మా॑దే॒వీర్జు॑షతామ్||

త్రి॒పాదూ॒ర్ధ్వ ఉదై॒త్పురు॑షః |
పాదో”ఽస్యే॒హాఽఽ భ॑వా॒త్పున॑: |
తతో॒ విష్వ॒ఙ్వ్య॑క్రామత్ |
సా॒శ॒నా॒న॒శ॒నే అ॒భి ||

కా॒o సో స్మి॒తాం హిర॑ణ్యప్రా॒కారా॑ మా॒ర్ద్రాం జ్వల॑న్తీం తృ॒ప్తాం త॒ర్పయ॑న్తీమ్ |
ప॒ద్మే॒ స్థి॒తాం ప॒ద్మవ॑ర్ణా॒o త్వామి॒హోప॑హ్వయే॒ శ్రియమ్||

తస్మా”ద్వి॒రాడ॑జాయత |
వి॒రాజో॒ అధి॒ పూరు॑షః | సజా॒తో అత్య॑రిచ్యత |
ప॒శ్చాద్భూమి॒ మథో॑ పు॒రః ||

చన్ద్రాం ప్ర॑భా॒సాం య॒శసా॒ జ్వల॑న్తీ॒o శ్రియ॑o లో॒కే దే॒వజు॑ష్టాముదా॒రామ్ |
తాం ప॒ద్మినీ॑మీ॒o శర॑ణమ॒హం ప్రప॑ద్యేఽల॒క్ష్మీర్మే॑ నశ్యతా॒o త్వాం వృ॑ణే||

యత్పురు॑షేణ హ॒విషా” | దే॒వా య॒జ్ఞమత॑న్వత |
వ॒స॒న్తో అ॑స్యా సీ॒దాజ్యమ్” | గ్రీ॒ష్మ ఇ॒ధ్మ శ్శ॒రద్ధ॒విః ||

ఆ॒ది॒త్యవ॑ర్ణే॒ తప॒సోఽధి॑జా॒తో వన॒స్పతి॒స్తవ॑ వృ॒క్షోఽథ బి॒ల్వః |
తస్య॒ ఫలా॑ని॒ తప॒సాను॑దన్తు మా॒యాన్త॑రా॒యాశ్చ॑ బా॒హ్యా అ॑ల॒క్ష్మీః||

స॒ప్తాస్యా॑సన్పరి॒ధయ॑: | త్రిః స॒ప్త స॒మిధ॑: కృ॒తాః |
దే॒వా యద్య॒జ్ఞం త॑న్వా॒నాః |
అబ॑ధ్న॒న్పురు॑షం ప॒శుమ్ ||

ఉపై॑తు॒ మాం దే॑వస॒ఖః కీ॒ర్తిశ్చ॒ మణి॑నా స॒హ |
ప్రా॒దు॒ర్భూ॒తోఽస్మి॑ రాష్ట్రే॒ఽస్మిన్ కీ॒ర్తిమృ॑ద్ధిం ద॒దాతు॑ మే||

తం య॒జ్ఞం బ॒ర్హిషి॒ ప్రౌక్షన్॑ |
పురు॑షం జా॒తమ॑గ్ర॒తః |
తేన॑ దే॒వా అయ॑జన్త | సా॒ధ్యా ఋష॑యశ్చ॒యే ||

క్షుత్పి॑పా॒సామ॑లాం జ్యే॒ష్ఠామ॑ల॒క్ష్మీం నా॑శయా॒మ్యహమ్ |
అభూ॑తి॒మస॑ మృద్ధి॒oచ సర్వా॒o నిర్ణు॑ద మే॒ గృహా॑త్||

తస్మా”ద్య॒జ్ఞాత్స॑ర్వ॒హుత॑: | సంభృ॑తం పృషదా॒జ్యమ్ |
ప॒శూగ్‍స్తాగ్‍శ్చ॑క్రే వాయ॒వ్యాన్॑ | ఆ॒ర॒ణ్యాన్గ్రా॒మ్యాశ్చ॒ యే ||

గ॒oధ॒ద్వా॒రాం దు॑రాధ॒ర్షా॒o ని॒త్యపు॑ష్టాం కరీ॒షిణీ”మ్ |
ఈ॒శ్వరీ॑గ్ం సర్వ॑భూతా॒నా॒o త్వామి॒హోప॑హ్వయే॒ శ్రియమ్||

తస్మా”ద్య॒జ్ఞాత్స॑ర్వ॒హుత॑: | ఋచ: సామా॑ని జజ్ఞిరే |
ఛన్దాగ్॑oసిజజ్ఞిరే॒ తస్మా”త్ | యజు॒స్తస్మా॑ద జాయత ||

మన॑స॒: కామ॒మాకూ॑తిం వా॒చఃస॒త్యమ॑శీమహి |
ప॒శూ॒నాం రూ॒పమన్న॑స్య॒ మయి॒శ్రీఃశ్ర॑యతా॒o యశ॑:||

తస్మా॒దశ్వా॑ అజాయన్త | యేకేచో॑ భ॒యాద॑తః |
గావో॑హజజ్ఞిరే॒ తస్మా”త్ | తస్మా”జ్జా॒తా అ॑జా॒వయ॑: ||

క॒ర్దమే॑న ప్ర॑జాభూ॒తా॒ మ॒యి॒సంభ॑వ క॒ర్దమ |
శ్రియ॑o వా॒సయ॑మేకు॒లే మా॒తర॑oపద్మ॒మాలి॑నీమ్||

యత్పురు॑ష॒o వ్య॑దధుః | క॒తి॒ధా వ్య॑కల్పయన్ |
ముఖ॒oకిమ॑స్య॒ కౌ బా॒హూ | కావూ॒రూ పాదా॑ వుచ్యేతే ||

ఆప॑: సృ॒జన్తు॑ స్ని॒గ్ధా॒ని॒ చి॒క్లీ॒త వ॑స మే॒ గృహే |
ని చ॑ దే॒వీం మా॒తర॒గ్o శ్రియ॑o వా॒సయ॑ మే కు॒లే||

బ్రా॒హ్మ॒ణో”ఽస్య॒ ముఖ॑మాసీత్ | బా॒హూ రా॑జ॒న్య॑: కృ॒తః |
ఊ॒రూ తద॑స్య॒ యద్వైశ్య॑: | ప॒ద్భ్యాగ్ం శూ॒ద్రో అ॑జాయత ||

ఆ॒ర్ద్రాం పు॒ష్కరి॑ణీం పు॒ష్టి॒o సు॒వ॒ర్ణాం హే॑మమా॒లినీమ్ |
సూ॒ర్యాం హి॒రణ్మ॑యీం ల॒క్ష్మీ॒o జాత॑వేదో మ॒ ఆవహ||

చ॒న్ద్రమా॒ మన॑సో జా॒తః | చక్షో॒:సూర్యో॑ అజాయత |
ముఖా॒దిన్ద్ర॑శ్చా॒గ్నిశ్చ॑ | ప్రా॒ణాద్వా॒యుర॑జాయత ||

ఆ॒ర్ద్రాం య॒: కరి॑ణీం య॒ష్టి॒o పి॒ఙ్గ॒లాం ప॑ద్మమా॒లినీమ్|
చ॒న్ద్రాం హి॒రణ్మ॑యీం ల॒క్ష్మీం జాత॑వేదో మ॒ ఆవ॑హ||

నాభ్యా॑ఆసీద॒న్తరి॑క్షమ్ | శీ॒ర్ష్ణోద్యౌః సమ॑వర్తత |
ప॒ద్భ్యాంభూమి॒ ర్దిశ॒:శ్రోత్రా”త్ |
తథా॑ లో॒కాగ్ం అ॑కల్పయన్||

తాం మ॒ ఆవ॑హ॒ జాత॑వేదో ల॒క్ష్మీమన॑పగా॒మినీ”మ్ |
యస్యా॒o హి॑రణ్య॒o ప్రభూ॑త॒o గావో॑ దా॒స్యోఽశ్వా”న్వి॒న్దేయ॒o పురు॑షాన॒హమ్||

Historical incident behind Srinivasa Vidya:

In 1368th year Delhi sultans captured almost complete South India,along hoysala kingdom also. Commander in chiefs for hoysala kingdom both are also captured by the mughal kings(Both hakkaraya and Bukkaraya were from Kummata Durga Kummata Durga is capital of the tiny Kampli kingdom in Bellary District). They were the nephews of Gandugali Kumara Rama king. After battling the muslim warriors of tughlaq they were captured and forcibly put into Muslim service as military chieftains in Mughal army. After a decade they fled Delhi and sought the spiritual guidance of Shri Guru Vidyaranya(Sri Sringeri 12th peetadhipathi) and founded the Vijayanagara Kingdom.

Bhuvaneshwari Devi sent shri guru Vidyaranya to meet and change their community in to Santana dharma(Hinduism) and asked them to establish kingdom.But they said its not easy to establish kingdom without wealth.So,Vidyaranya swami told the above mantra and pray goddess Lakshmi devi for 30 days and goddess will bless you with kanaka varsha. They practiced srinivasa vidya for 30 days and was blessed with the kanaka varsha with that wealth they built Vijayanagara kingdom.

Benefits of Srinivasa Vidya practice:

Srinivasa Vidya Benefits:

If you practiced this srinivasa vidya proper bhakti and shraddha(with good discipline) goddess Lakshmi Devi provides dhana dhanyas(boundless food and wealth) for three generations. Recite Sri Suktham and Purusha Suktham and Narayana kavacham

Srinivasa Vidya in Sanskrit/ Devanagari/ Hindi:

श्रीनिवास विद्या मन्त्राः

(New Moon day (Padyami)to till Full Moon day)
Srinivasa Vidya Shukla Paksha in Sanskrit/ Devanagari/ Hindi:

शुक्ल पक्ष प्रयोग अर्थ सहित

ॐ श्री गुरुभ्यो नमः

हरी ॐ

ॐ हिरण्यवर्णां हरिणीं सुवर्णरजतस्त्रजाम्।

चन्द्रां हिरण्मयीं लक्ष्मीं जातवेदो म आ वह ॥1॥

अर्थ:-

हे सर्वज्ञ अग्निदेव ! सुवर्ण के रंगवाली, सोने और चाँदी के हार पहनने वाली, चन्द्रमा के समान प्रसन्नकांति, स्वर्णमयी लक्ष्मीदेवी को मेरे लिये आवाहन करो।

सहस्त्रशीर्षा पुरुष:सहस्राक्ष:सहस्रपात् |

स भूमि सर्वत: स्पृत्वाSत्यतिष्ठद्द्शाङ्गुलम् ||१||

अर्थ:-

जो सहस्रों सिरवाले, सहस्रों नेत्रवाले और सहस्रों चरणवाले विराट पुरुष हैं, वे सारे ब्रह्मांड को आवृत करके भी दस अंगुल शेष रहते हैं ||१||

तां म आ वह जातवेदो लक्ष्मीमनपगामिनीम्।

यस्यां हिरण्यं विन्देयं गामश्वं पुरुषानहम् ॥2॥

अर्थ:-

अग्ने ! उन लक्ष्मीदेवी को, जिनका कभी विनाश नहीं होता तथा जिनके आगमन से मैं सोना, गौ, घोड़े तथा पुत्रादि को प्राप्त करूँगा, मेरे लिये आवाहन करो।

पुरुषSएवेदं सर्व यद्भूतं यच्च भाव्यम् |

उतामृतत्यस्येशानो यदन्नेनातिरोहति ||२||

अर्थ:-

जो सृष्टि बन चुकी, जो बननेवाली है, यह सब विराट पुरुष ही हैं | इस अमर जीव-जगत के भी वे ही स्वामी हैं और जो अन्न द्वारा वृद्धि प्राप्त करते हैं, उनके भी वे ही स्वामी हैं ||२||

अश्वपूर्वां रथमध्यां हस्तिनादप्रमोदिनीम्।

श्रियं देवीमुप ह्वये श्रीर्मा देवी जुषताम् ॥3॥

अर्थ:-

जिन देवी के आगे घोड़े तथा उनके पीछे रथ रहते हैं तथा जो हस्तिनाद को सुनकर प्रमुदित होती हैं, उन्हीं श्रीदेवी का मैं आवाहन करता हूँ; लक्ष्मीदेवी मुझे प्राप्त हों।

एतावानस्य महिमातो ज्यायाँश्च पूरुषः |

पादोSस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि ||३||

अर्थ:-

विराट पुरुष की महत्ता अति विस्तृत है | इस श्रेष्ठ पुरुष के एक चरण में सभी प्राणी हैं और तीन भाग अनंत अंतरिक्ष में स्थित हैं ||३||

कां सोस्मितां हिरण्यप्राकारामार्द्रां

ज्वलन्तीं तृप्तां तर्पयन्तीम्।

पद्मेस्थितां पद्मवर्णां

तामिहोप ह्वये श्रियम् ॥4॥

अर्थ:-

जो साक्षात ब्रह्मरूपा, मंद-मंद मुसकराने वाली, सोने के आवरण से आवृत, दयार्द्र, तेजोमयी, पूर्णकामा, अपने भक्तों पर अनुग्रह करनेवाली, कमल के आसन पर विराजमान तथा पद्मवर्णा हैं, उन लक्ष्मीदेवी का मैं यहाँ आवाहन करता हूँ।

त्रिपादूर्ध्व उदैत्पुरुष:पादोSस्येहाभवत्पुनः |

ततो विष्वङ् व्यक्रामत्साशनानशनेSअभि ||४||

अर्थ:-

चार भागोंवाले विराट पुरुष के एक भाग में यह सारा संसार, जड़ और चेतन विविध रूपों में समाहित है | इसके तीन भाग अनंत अंतरिक्षमें समाये हुए हैं ||४||

चन्द्रां प्रभासां यशसा ज्वलन्तीं

श्रियं लोके देवजुष्टामुदाराम्।

तां पद्मिनीमीं शरणं प्र पद्ये

अलक्ष्मीर्मे नश्यतां त्वां वृणे ॥5॥

अर्थ:-

मैं चन्द्रमा के समान शुभ्र कान्तिवाली, सुन्दर द्युतिशालिनी, यश से दीप्तिमती, स्वर्गलोक में देवगणों के द्वारा पूजिता, उदारशीला, पद्महस्ता लक्ष्मीदेवी की शरण ग्रहण करता हूँ। मेरा दारिद्र्य दूर हो जाय। मैं आपको शरण्य के रूप में वरण करता हूँ।

ततो विराडजायत विराजोSअधि पूरुषः |

स जातोSअत्यरिच्यत पश्चाद्भूमिमथो पुर: ||५||

अर्थ:-

उस विराट पुरुष से यह ब्रह्मांड उत्पन्न हुआ | उस विराट से समष्टि जीव उत्पन्न हुए | वही देहधारी रूप में सबसे श्रेष्ठ हुआ, जिसने सबसे पहले पृथ्वी को, फिर शरीरधारियों को उत्पन्न किया ||५||

आदित्यवर्णे तपसोऽधि जातो

वनस्पतिस्तव वृक्षोऽथ बिल्वः।

तस्य फलानि तपसा नुदन्तु

या अन्तरा याश्च बाह्या अलक्ष्मीः ॥6॥

अर्थ:-

हे सूर्य के समान प्रकाशस्वरूपे ! तुम्हारे ही तप से वृक्षों में श्रेष्ठ मंगलमय बिल्ववृक्ष उत्पन्न हुआ। उसके फल हमारे बाहरी और भीतरी दारिद्र्य को दूर करें।

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुत: सम्भृतं पृषदाज्यम् |

पशूंस्न्ताँश्चक्रे वायव्यानारण्या ग्राम्याश्च ये ||६||

अर्थ:-

उस सर्वश्रेष्ठ विराट प्रकृति यज्ञ से दधियुक्त घृत प्राप्त हुआ(जिससे विराट पुरुष की पूजा होती है) | वायुदेव से संबंधित पशु हरिण, गौ, अश्वादि की उत्पत्ति उस विराट पुरुष के द्वारा ही हुई ||६||

उपैतु मां देवसखः

कीर्तिश्च मणिना सह।

प्रादुर्भूतोऽस्मि राष्ट्रेऽस्मिन्

कीर्तिमृद्धिं ददातु मे ॥7॥

अर्थ:-

देवि ! देवसखा कुबेर और उनके मित्र मणिभद्र तथा दक्ष प्रजापति की कन्या कीर्ति मुझे प्राप्त हों अर्थात मुझे धन और यश की प्राप्ति हो। मैं इस राष्ट्र में उत्पन्न हुआ हूँ, मुझे कीर्ति और ऋद्धि प्रदान करें।

तस्माद्यज्ञात् सर्वहुतSऋचः सामानि जज्ञिरे |

छन्दाँसि जज्ञिरे तस्माद्यजुस्तस्मादजायत ||७||

अर्थ:-

उस विराट यज्ञ पुरुष से ऋग्वेद एवं सामवेद का प्रकटीकरण हुआ | उसी से यजुर्वेद एवं अथर्ववेद का प्रादुर्भाव हुआ अर्थात् वेद की ऋचाओं का प्रकटीकरण हुआ ||७||

क्षुत्पिपासामलां ज्येष्ठामलक्ष्मीं नाशयाम्यहम्।

अभूतिमसमृद्धिं च सर्वां निर्णुद मे गृहात् ॥8॥

अर्थ:-

लक्ष्मी की ज्येष्ठ बहिन अलक्ष्मी (दरिद्रता की अधिष्ठात्री देवी) का, जो क्षुधा और पिपासा से मलिन और क्षीणकाय रहती हैं, मैं नाश चाहता हूँ। देवि ! मेरे घर से सब प्रकार के दारिद्र्य और अमंगल को दूर करो।

तस्मादश्वाSअजायन्त ये के चोभयादतः |

गावो ह जज्ञिरे तस्मात्तस्माज्जाताSअजावयः ||८||

अर्थ:-

उस विराट यज्ञ पुरुष से दोनों तरफ दाँतवाले घोड़े हुए और उसी विराट पुरुष से गौए, बकरिया और भेड़s आदि पशु भी उत्पन्न  हुए ||८||

गन्धद्वारां दुराधर्षां नित्यपुष्टां करीषिणीम्।

ईश्वरीं सर्वभूतानां तामिहोप ह्वये श्रियम् ॥9॥

अर्थ:-

जो दुराधर्षा और नित्यपुष्टा हैं तथा गोबर से (पशुओं से) युक्त गन्धगुणवती हैं। पृथ्वी ही जिनका स्वरुप है, सब भूतों की स्वामिनी उन लक्ष्मीदेवी का मैं यहाँ अपने घर में आवाहन करता हूँ।

तं यज्ञं बर्हिषि प्रौक्षन् पूरुषं जातमग्रत:|

तेन देवाSअयजन्त साध्याSऋषयश्च ये ||९||

अर्थ:-

मंत्रद्रष्टा ऋषियों एवं योगाभ्यासियों ने सर्वप्रथम प्रकट हुए पूजनीय विराट पुरुष को यज्ञ (सृष्टि के पूर्व विद्यमान महान ब्रह्मांड रूपयज्ञ अर्थात् सृष्टि यज्ञ) में अभिषिक्त करके उसी यज्ञरूप परम पुरुष से ही यज्ञ (आत्मयज्ञ ) का प्रादुर्भाव किया ||९||

मनसः काममाकूतिं वाचः सत्यमशीमहि।

पशूनां रूपमन्नस्य मयि श्रीः श्रयतां यशः ॥10॥

अर्थ:-

मन की कामनाओं और संकल्प की सिद्धि एवं वाणी की सत्यता मुझे प्राप्त हो। गौ आदि पशु एवं विभिन्न प्रकार के अन्न भोग्य पदार्थों के रूप में तथा यश के रूप में श्रीदेवी हमारे यहाँ आगमन करें।

यत्पुरुषं व्यदधु: कतिधा व्यकल्पयन् |

मुखं किमस्यासीत् किं बाहू किमूरू पादाSउच्येते ||१०||

अर्थ:-

संकल्प द्वारा प्रकट हुए जिस विराट पुरुष का, ज्ञानीजन विविध प्रकार से वर्णन करते हैं, वे उसकी कितने प्रकार से कल्पना करते हैं ? उसका मुख क्या है ? भुजा, जाघें और पाँव कौन-से हैं ? शरीर-संरचना में वह पुरुष किस प्रकार पूर्ण बना ? ||१०||

कर्दमेन प्रजा भूता मयि सम्भव कर्दम।

श्रियं वासय मे कुले मातरं पद्ममालिनीम् ॥11॥

अर्थ:-

लक्ष्मी के पुत्र कर्दम की हम संतान हैं। कर्दम ऋषि ! आप हमारे यहाँ उत्पन्न हों तथा पद्मों की माला धारण करनेवाली माता लक्ष्मीदेवी को हमारे कुल में स्थापित करें।

ब्राह्मणोSस्य मुखमासीद् बाहू राजन्य: कृत: |

ऊरू तदस्य यद्वैश्य: पद्भ्या शूद्रोSअजायत ||११||

अर्थ:-

विराट पुरुष का मुख ब्राह्मण अर्थात् ज्ञानी (विवेकवान) जन हुए | क्षत्रिय अर्थात पराक्रमी व्यक्ति, उसके शरीर में विद्यमान बाहुओं के समान हैं | वैश्य अर्थात् पोषणशक्ति-सम्पन्न व्यक्ति उसके जंघा एवं सेवाधर्मी व्यक्ति उसके पैर हुए ||११||

आपः सृजन्तु स्निग्धानि चिक्लीत वस मे गृहे।

नि च देवीं मातरं श्रियं वासय मे कुले ॥12॥

अर्थ:-

जल स्निग्ध पदार्थों की सृष्टि करे। लक्ष्मीपुत्र चिक्लीत ! आप भी मेरे घर में वास करें और माता लक्ष्मीदेवी का मेरे कुल में निवास करायें।

चन्द्रमा मनसो जातश्चक्षो: सूर्यो अजायत |

श्रोत्राद्वायुश्च प्राणश्च मुखादग्निरजायत ||१२||

अर्थ:-

विराट पुरुष परमात्मा के मन से चन्द्रमा, नेत्रों से सूर्य, कर्ण से वायु एवं प्राण तथा मुख से अग्नि का प्रकटीकरण हुआ ||१२||

आर्द्रां पुष्करिणीं पुष्टिं पिङ्गलां पद्ममालिनीम्।

चन्द्रां हिरण्मयीं लक्ष्मीं जातवेदो म आ वह ॥13॥

अर्थ:-

अग्ने ! आर्द्रस्वभावा, कमलहस्ता, पुष्टिरूपा, पीतवर्णा, पद्मों की माला धारण करनेवाली, चन्द्रमा के समान शुभ्र कान्ति से युक्त, स्वर्णमयी लक्ष्मीदेवी का मेरे यहाँ आवाहन करें।

नाभ्याSआसीदन्तरिक्ष शीर्ष्णो द्यौः समवर्त्तत |

पद्भ्यां भूमिर्दिश: श्रोत्रात्तथा लोकांर्Sअकल्पयन् ||१३||

अर्थ:-

विराट पुरुष की नाभि से अंतरिक्ष, सिर से द्युलोक, पाँवों से भूमि तथा कानों से दिशाएँ प्रकट हुईं | इसी प्रकार (अनेकानेक) लोकों को कल्पित किया गया है (रचा गया है) ||१३||

आर्द्रां यः करिणीं यष्टिं सुवर्णां हेममालिनीम्।

सूर्यां हिरण्मयीं लक्ष्मीं जातवेदो म आ वह ॥14॥

अर्थ:-

अग्ने ! जो दुष्टों का निग्रह करनेवाली होने पर भी कोमल स्वभाव की हैं, जो मंगलदायिनी, अवलम्बन प्रदान करनेवाली यष्टिरूपा, सुन्दर वर्णवाली, सुवर्णमालाधारिणी, सूर्यस्वरूपा तथा हिरण्यमयी हैं, उन लक्ष्मीदेवी का मेरे लिये आवाहन करें।

यत्पुरुषेण हविषा देवा यज्ञमतन्वत |

वसन्तोSस्यासीदाज्यं ग्रीष्मSइध्म: शरद्धवि: ||१४||

अर्थ:-

जब देवों ने विराट पुरुष रूप को हवि मानकर यज्ञ का शुभारम्भ किया, तब घृत वसंत ऋतु, ईंधन(समिधा) ग्रीष्म ऋतु एवं हवि शरद ऋतु हुई ||१४||

तां म आ वह जातवेदो लक्ष्मीमनपगामिनीम्।

यस्यां हिरण्यं प्रभूतं गावो दास्योऽश्वान् विन्देयं पुरुषानहम् ॥15॥

अर्थ:-

अग्ने ! कभी नष्ट न होनेवाली उन लक्ष्मीदेवी का मेरे लिये आवाहन करें, जिनके आगमन से बहुत-सा धन, गौएँ, दासियाँ, अश्व और पुत्रादि को हम प्राप्त करें।

सप्तास्यासन् परिधयस्त्रि: सप्त: समिध: कृता:|

देवा यद्यज्ञं तन्वानाSअबध्नन् पुरुषं पशुम् ||१५||

अर्थ:-

देवों ने जिस यज्ञ का विस्तार किया, उसमें विराट पुरुष को ही पशु (हव्य) रूप की भावना से बाँधा (नियुक्त किया), उसमें यज्ञ की सात परिधियाँ (सात समुद्र) एवं इक्कीस (छंद) समिधाएँ हुईं ||१५||

ॐ शांति: ! शांति: !! शांति: !!!

कृष्ण पक्ष प्रयोग अर्थ सहित

(Next day after Full Moon day(Padyami) to till No Moon day)

Srinivasa Vidya Krishna Paksha in Sanskrit/Devanagari/Hindi:

ॐ श्री गुरुभ्यो नमः

हरी ॐ

सहस्त्रशीर्षा पुरुष:सहस्राक्ष:सहस्रपात् |
स भूमि सर्वत: स्पृत्वाSत्यतिष्ठद्द्शाङ्गुलम् ||१||

अर्थ:-
जो सहस्रों सिरवाले, सहस्रों नेत्रवाले और सहस्रों चरणवाले विराट पुरुष हैं, वे सारे ब्रह्मांड को आवृत करके भी दस अंगुल शेष रहते हैं ||१||

ॐ हिरण्यवर्णां हरिणीं सुवर्णरजतस्त्रजाम्।

चन्द्रां हिरण्मयीं लक्ष्मीं जातवेदो म आ वह ॥1॥

अर्थ:-

हे सर्वज्ञ अग्निदेव ! सुवर्ण के रंगवाली, सोने और चाँदी के हार पहनने वाली, चन्द्रमा के समान प्रसन्नकांति, स्वर्णमयी लक्ष्मीदेवी को मेरे लिये आवाहन करो।

पुरुषSएवेदं सर्व यद्भूतं यच्च भाव्यम् |
उतामृतत्यस्येशानो यदन्नेनातिरोहति ||२||

अर्थ:-
जो सृष्टि बन चुकी, जो बननेवाली है, यह सब विराट पुरुष ही हैं | इस अमर जीव-जगत के भी वे ही स्वामी हैं और जो अन्न द्वारा वृद्धि प्राप्त करते हैं, उनके भी वे ही स्वामी हैं ||२||

तां म आ वह जातवेदो लक्ष्मीमनपगामिनीम्।

यस्यां हिरण्यं विन्देयं गामश्वं पुरुषानहम् ॥2॥

अर्थ:-

अग्ने ! उन लक्ष्मीदेवी को, जिनका कभी विनाश नहीं होता तथा जिनके आगमन से मैं सोना, गौ, घोड़े तथा पुत्रादि को प्राप्त करूँगा, मेरे लिये आवाहन करो।

एतावानस्य महिमातो ज्यायाँश्च पूरुषः |
पादोSस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि ||३||

अर्थ:-
विराट पुरुष की महत्ता अति विस्तृत है | इस श्रेष्ठ पुरुष के एक चरण में सभी प्राणी हैं और तीन भाग अनंत अंतरिक्ष में स्थित हैं ||३||

अश्वपूर्वां रथमध्यां हस्तिनादप्रमोदिनीम्।

श्रियं देवीमुप ह्वये श्रीर्मा देवी जुषताम् ॥3॥

अर्थ:-

जिन देवी के आगे घोड़े तथा उनके पीछे रथ रहते हैं तथा जो हस्तिनाद को सुनकर प्रमुदित होती हैं, उन्हीं श्रीदेवी का मैं आवाहन करता हूँ; लक्ष्मीदेवी मुझे प्राप्त हों।

त्रिपादूर्ध्व उदैत्पुरुष:पादोSस्येहाभवत्पुनः |
ततो विष्वङ् व्यक्रामत्साशनानशनेSअभि ||४||

अर्थ:-
चार भागोंवाले विराट पुरुष के एक भाग में यह सारा संसार, जड़ और चेतन विविध रूपों में समाहित है | इसके तीन भाग अनंत अंतरिक्षमें समाये हुए हैं ||४||

कां सोस्मितां हिरण्यप्राकारामार्द्रां

ज्वलन्तीं तृप्तां तर्पयन्तीम्।

पद्मेस्थितां पद्मवर्णां

तामिहोप ह्वये श्रियम् ॥4॥

अर्थ:-

जो साक्षात ब्रह्मरूपा, मंद-मंद मुसकराने वाली, सोने के आवरण से आवृत, दयार्द्र, तेजोमयी, पूर्णकामा, अपने भक्तों पर अनुग्रह करनेवाली, कमल के आसन पर विराजमान तथा पद्मवर्णा हैं, उन लक्ष्मीदेवी का मैं यहाँ आवाहन करता हूँ।

ततो विराडजायत विराजोSअधि पूरुषः |
स जातोSअत्यरिच्यत पश्चाद्भूमिमथो पुर: ||५||

अर्थ:-
उस विराट पुरुष से यह ब्रह्मांड उत्पन्न हुआ | उस विराट से समष्टि जीव उत्पन्न हुए | वही देहधारी रूप में सबसे श्रेष्ठ हुआ, जिसने सबसे पहले पृथ्वी को, फिर शरीरधारियों को उत्पन्न किया ||५||

चन्द्रां प्रभासां यशसा ज्वलन्तीं

श्रियं लोके देवजुष्टामुदाराम्।

तां पद्मिनीमीं शरणं प्र पद्ये

अलक्ष्मीर्मे नश्यतां त्वां वृणे ॥5॥

अर्थ:-

मैं चन्द्रमा के समान शुभ्र कान्तिवाली, सुन्दर द्युतिशालिनी, यश से दीप्तिमती, स्वर्गलोक में देवगणों के द्वारा पूजिता, उदारशीला, पद्महस्ता लक्ष्मीदेवी की शरण ग्रहण करता हूँ। मेरा दारिद्र्य दूर हो जाय। मैं आपको शरण्य के रूप में वरण करता हूँ।

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुत: सम्भृतं पृषदाज्यम् |
पशूंस्न्ताँश्चक्रे वायव्यानारण्या ग्राम्याश्च ये ||६||

अर्थ:-
उस सर्वश्रेष्ठ विराट प्रकृति यज्ञ से दधियुक्त घृत प्राप्त हुआ(जिससे विराट पुरुष की पूजा होती है) | वायुदेव से संबंधित पशु हरिण, गौ, अश्वादि की उत्पत्ति उस विराट पुरुष के द्वारा ही हुई ||६||

आदित्यवर्णे तपसोऽधि जातो

वनस्पतिस्तव वृक्षोऽथ बिल्वः।

तस्य फलानि तपसा नुदन्तु

या अन्तरा याश्च बाह्या अलक्ष्मीः ॥6॥

अर्थ:-

हे सूर्य के समान प्रकाशस्वरूपे ! तुम्हारे ही तप से वृक्षों में श्रेष्ठ मंगलमय बिल्ववृक्ष उत्पन्न हुआ। उसके फल हमारे बाहरी और भीतरी दारिद्र्य को दूर करें।

तस्माद्यज्ञात् सर्वहुतSऋचः सामानि जज्ञिरे |
छन्दाँसि जज्ञिरे तस्माद्यजुस्तस्मादजायत ||७||

अर्थ:-
उस विराट यज्ञ पुरुष से ऋग्वेद एवं सामवेद का प्रकटीकरण हुआ | उसी से यजुर्वेद एवं अथर्ववेद का प्रादुर्भाव हुआ अर्थात् वेद की ऋचाओं का प्रकटीकरण हुआ ||७||

उपैतु मां देवसखः

कीर्तिश्च मणिना सह।

प्रादुर्भूतोऽस्मि राष्ट्रेऽस्मिन्

कीर्तिमृद्धिं ददातु मे ॥7॥

अर्थ:-

देवि ! देवसखा कुबेर और उनके मित्र मणिभद्र तथा दक्ष प्रजापति की कन्या कीर्ति मुझे प्राप्त हों अर्थात मुझे धन और यश की प्राप्ति हो। मैं इस राष्ट्र में उत्पन्न हुआ हूँ, मुझे कीर्ति और ऋद्धि प्रदान करें।

तस्मादश्वाSअजायन्त ये के चोभयादतः |
गावो ह जज्ञिरे तस्मात्तस्माज्जाताSअजावयः ||८||

अर्थ:-
उस विराट यज्ञ पुरुष से दोनों तरफ दाँतवाले घोड़े हुए और उसी विराट पुरुष से गौए, बकरिया और भेड़s आदि पशु भी उत्पन्न हुए ||८||

क्षुत्पिपासामलां ज्येष्ठामलक्ष्मीं नाशयाम्यहम्।

अभूतिमसमृद्धिं च सर्वां निर्णुद मे गृहात् ॥8॥

अर्थ:-

लक्ष्मी की ज्येष्ठ बहिन अलक्ष्मी (दरिद्रता की अधिष्ठात्री देवी) का, जो क्षुधा और पिपासा से मलिन और क्षीणकाय रहती हैं, मैं नाश चाहता हूँ। देवि ! मेरे घर से सब प्रकार के दारिद्र्य और अमंगल को दूर करो।

तं यज्ञं बर्हिषि प्रौक्षन् पूरुषं जातमग्रत:|
तेन देवाSअयजन्त साध्याSऋषयश्च ये ||९||

अर्थ:-
मंत्रद्रष्टा ऋषियों एवं योगाभ्यासियों ने सर्वप्रथम प्रकट हुए पूजनीय विराट पुरुष को यज्ञ (सृष्टि के पूर्व विद्यमान महान ब्रह्मांड रूपयज्ञ अर्थात् सृष्टि यज्ञ) में अभिषिक्त करके उसी यज्ञरूप परम पुरुष से ही यज्ञ (आत्मयज्ञ ) का प्रादुर्भाव किया ||९||

गन्धद्वारां दुराधर्षां नित्यपुष्टां करीषिणीम्।

ईश्वरीं सर्वभूतानां तामिहोप ह्वये श्रियम् ॥9॥

अर्थ:-

जो दुराधर्षा और नित्यपुष्टा हैं तथा गोबर से (पशुओं से) युक्त गन्धगुणवती हैं। पृथ्वी ही जिनका स्वरुप है, सब भूतों की स्वामिनी उन लक्ष्मीदेवी का मैं यहाँ अपने घर में आवाहन करता हूँ।


यत्पुरुषं व्यदधु: कतिधा व्यकल्पयन् |
मुखं किमस्यासीत् किं बाहू किमूरू पादाSउच्येते ||१०||

अर्थ:-
संकल्प द्वारा प्रकट हुए जिस विराट पुरुष का, ज्ञानीजन विविध प्रकार से वर्णन करते हैं, वे उसकी कितने प्रकार से कल्पना करते हैं ? उसका मुख क्या है ? भुजा, जाघें और पाँव कौन-से हैं ? शरीर-संरचना में वह पुरुष किस प्रकार पूर्ण बना ? ||१०||

मनसः काममाकूतिं वाचः सत्यमशीमहि।

पशूनां रूपमन्नस्य मयि श्रीः श्रयतां यशः ॥10॥

अर्थ:-

मन की कामनाओं और संकल्प की सिद्धि एवं वाणी की सत्यता मुझे प्राप्त हो। गौ आदि पशु एवं विभिन्न प्रकार के अन्न भोग्य पदार्थों के रूप में तथा यश के रूप में श्रीदेवी हमारे यहाँ आगमन करें।

ब्राह्मणोSस्य मुखमासीद् बाहू राजन्य: कृत: |
ऊरू तदस्य यद्वैश्य: पद्भ्या शूद्रोSअजायत ||११||

अर्थ:-
विराट पुरुष का मुख ब्राह्मण अर्थात् ज्ञानी (विवेकवान) जन हुए | क्षत्रिय अर्थात पराक्रमी व्यक्ति, उसके शरीर में विद्यमान बाहुओं के समान हैं | वैश्य अर्थात् पोषणशक्ति-सम्पन्न व्यक्ति उसके जंघा एवं सेवाधर्मी व्यक्ति उसके पैर हुए ||११||

कर्दमेन प्रजा भूता मयि सम्भव कर्दम।

श्रियं वासय मे कुले मातरं पद्ममालिनीम् ॥11॥

अर्थ:-

लक्ष्मी के पुत्र कर्दम की हम संतान हैं। कर्दम ऋषि ! आप हमारे यहाँ उत्पन्न हों तथा पद्मों की माला धारण करनेवाली माता लक्ष्मीदेवी को हमारे कुल में स्थापित करें।

चन्द्रमा मनसो जातश्चक्षो: सूर्यो अजायत |
श्रोत्राद्वायुश्च प्राणश्च मुखादग्निरजायत ||१२||

अर्थ:-
विराट पुरुष परमात्मा के मन से चन्द्रमा, नेत्रों से सूर्य, कर्ण से वायु एवं प्राण तथा मुख से अग्नि का प्रकटीकरण हुआ ||१२||

आपः सृजन्तु स्निग्धानि चिक्लीत वस मे गृहे।

नि च देवीं मातरं श्रियं वासय मे कुले ॥12॥

अर्थ:-

जल स्निग्ध पदार्थों की सृष्टि करे। लक्ष्मीपुत्र चिक्लीत ! आप भी मेरे घर में वास करें और माता लक्ष्मीदेवी का मेरे कुल में निवास करायें।

नाभ्याSआसीदन्तरिक्ष शीर्ष्णो द्यौः समवर्त्तत |
पद्भ्यां भूमिर्दिश: श्रोत्रात्तथा लोकांर्Sअकल्पयन् ||१३||

अर्थ:-
विराट पुरुष की नाभि से अंतरिक्ष, सिर से द्युलोक, पाँवों से भूमि तथा कानों से दिशाएँ प्रकट हुईं | इसी प्रकार (अनेकानेक) लोकों को कल्पित किया गया है (रचा गया है) ||१३||

आर्द्रां पुष्करिणीं पुष्टिं पिङ्गलां पद्ममालिनीम्।

चन्द्रां हिरण्मयीं लक्ष्मीं जातवेदो म आ वह ॥13॥

अर्थ:-

अग्ने ! आर्द्रस्वभावा, कमलहस्ता, पुष्टिरूपा, पीतवर्णा, पद्मों की माला धारण करनेवाली, चन्द्रमा के समान शुभ्र कान्ति से युक्त, स्वर्णमयी लक्ष्मीदेवी का मेरे यहाँ आवाहन करें।

यत्पुरुषेण हविषा देवा यज्ञमतन्वत |
वसन्तोSस्यासीदाज्यं ग्रीष्मSइध्म: शरद्धवि: ||१४||

अर्थ:-
जब देवों ने विराट पुरुष रूप को हवि मानकर यज्ञ का शुभारम्भ किया, तब घृत वसंत ऋतु, ईंधन(समिधा) ग्रीष्म ऋतु एवं हवि शरद ऋतु हुई ||१४||

आर्द्रां यः करिणीं यष्टिं सुवर्णां हेममालिनीम्।

सूर्यां हिरण्मयीं लक्ष्मीं जातवेदो म आ वह ॥14॥

अर्थ:-

अग्ने ! जो दुष्टों का निग्रह करनेवाली होने पर भी कोमल स्वभाव की हैं, जो मंगलदायिनी, अवलम्बन प्रदान करनेवाली यष्टिरूपा, सुन्दर वर्णवाली, सुवर्णमालाधारिणी, सूर्यस्वरूपा तथा हिरण्यमयी हैं, उन लक्ष्मीदेवी का मेरे लिये आवाहन करें।

सप्तास्यासन् परिधयस्त्रि: सप्त: समिध: कृता:|
देवा यद्यज्ञं तन्वानाSअबध्नन् पुरुषं पशुम् ||१५||

अर्थ:-
देवों ने जिस यज्ञ का विस्तार किया, उसमें विराट पुरुष को ही पशु (हव्य) रूप की भावना से बाँधा (नियुक्त किया), उसमें यज्ञ की सात परिधियाँ (सात समुद्र) एवं इक्कीस (छंद) समिधाएँ हुईं ||१५||

तां म आ वह जातवेदो लक्ष्मीमनपगामिनीम्।

यस्यां हिरण्यं प्रभूतं गावो दास्योऽश्वान् विन्देयं पुरुषानहम् ॥15॥

अर्थ:-

अग्ने ! कभी नष्ट न होनेवाली उन लक्ष्मीदेवी का मेरे लिये आवाहन करें, जिनके आगमन से बहुत-सा धन, गौएँ, दासियाँ, अश्व और पुत्रादि को हम प्राप्त करें।

ॐ शांति: ! शांति: !! शांति: !!!

Srinivasa Mantra in English:

Shukla Paksh Prayog

(New Moon day (Padyami)to till Full Moon day)
Srinivasa Vidya Shukla Paksha in English:

Hirannya-VarnnaamHarinniim Suvarnna-Rajata-Srajaam।

Candraam Hirannmayiim LakssmiimJatavedo Ma Aavaha ॥ 1 ॥

Sahasra-Shiirssaa Purussah Sahasra-Akssah Sahasra-Paat |

Sa Bhuumim Vishvato Vrtva-Atya[i]-Tisstthad-Dasha-Angulam ||1||

Taam Ma Aavaha JatavedoLakssmiim-Anapagaaminiim।

Yasyaam Hirannyam VindeyamGaam-Ashvam Purussaan-Aham ॥ 2 ॥

Purussa Evedam Sarvam Yad-Bhuutam Yacca Bhavyam |

Uta-Amrtatvasye[a-I]shaano Yad-Annena-Ati-Rohati ||2||

Ashva-Puurvaam Ratha-MadhyaamHastinaada-Prabodhiniim।

Shriyam Deviim-UpahvayeShriirmaa Devii Jussataam ॥ 3 ॥

Etaavaanasya Mahima-Ato Jyaayaash-Ca Puurussah |

Paado-Asya Vishvaa Bhuutaani Tri-Paad-Asya-Amrtam Divi ||3||

Kaam So-Smitaam Hirannya-Praakaaraam-AardraamJvalantiim Trptaam Tarpayantiim।

Padme Sthitaam Padma-VarnnaamTaam-Iha-Upahvaye Shriyam ॥ 4 ॥

Tri-Paad-Uurdhva Udait-Puurussah Paado-Asye[a-I]ha-Abhavat-Punah |

Tato Vissvang Vya[i-A]kraamat-Saashana-Anashane Abhi ||4||

Prabhaasam Yashasaa LokeDeva-Jussttaam-Udaaraam।

Padminiim-Iim Sharannam-AhamPrapadye-Alakssmiir-Me Nashyataam Tvaam Vrnne ॥ 5 ॥

Tasmaad-Viraadda-Jaayata Viraajo Adhi Puurussah |

Sa Jaato Atya[i-A]ricyata Pashcaad-Bhuumim-Atho Purah ||5||

Aaditya-Varnne Tapasoa-Adhi-JaatoVanaspatis-Tava Vrkssah-Atha Bilvah।

Tasya Phalani Tapasaa-NudantuMaaya-Antaraayaashca Baahyaa Alakssmiih ॥ 6 ॥

Yat-Purussenna Havissaa Devaa Yajnyam-Atanvata |

Vasanto Asya-Asiida-Ajyam Griissma Idhmah Sharad-[d]Havih ||6||

Upaitu Maam Deva-SakhahKiirtish-Ca Manninaa Saha।

Praadurbhuutah-Asmi Raassttre-AsminKiirtim-Rddhim Dadaatu To Me ॥ 7 ॥

Tam Yajnyam Barhissi Pra-Ukssan-Purussam Jaatam-Agratah |

Tena Devaa Ayajanta Saadhyaa Rssayash-Ca Ye ||7||

Kssut-Pipaasaa-MalaamJyesstthaam-Alakssmiim Naashayaamy-Aham।

Abhuutim-Asamrddhim ChaSarvaam Nirnnuda Grhaat ॥ 8 ॥

Tasmaad-Yajnyaat-Sarvahutah Sambhrtam Prssadaajyam |

Pashuun-Taashcakre Vaayavyaan-Aarannyaan Graamyaash-Ca Ye ||8||

Gandha-Dvaaraam DuraadharssamNitya-Pussttaam Kariissinniim।

Iishvariing Sarva-BhuutaanaamTaam-Iha-Upahvaye Shriyam ॥ 9 ॥

Tasmaad-Yajnyaat-Sarvahuta Rcah Saamaani Jajnyire |

Chandaamsi Jajnyire Tasmaad-Yajus-Tasmaad-Ajaayata ||9||

Manasah Kaamam-AakuutimVaacah Satyam-Ashiimahi।

Pashuunaam Rupam-Annasya MayiShriih Shrayataam Yashah ॥ 10 ॥

Tasmaad-Ashvaa Ajaayanta Ye Ke Co[a-U]bhayaadatah |

Gaavoh Ha Jajnyire Tasmaat Tasmaaj-Jaataa Ajaa-Vayah ||10||

Kardamena Prajaa-BhuutaaSambhava Kardama।

Shriyam Vaasaya Me KuleMaataram Padma-Maaliniim ॥ 11 ॥

Yat-Purussam Vya[i-A]dadhuh Katidhaa Vya[i-A]kalpayan |

Mukham Kimasya Kau Baahuu Kaa Uuruu Paadaa Ucyete ||11||

Aapah Srjantu SnigdhaaniCikliita Vasa Grhe।

Ni Ca Deviim MaataramShriyam Vaasaya Kule ॥ 12 ॥

Braahmanno-Asya Mukham-Aasiid Baahuu Raajanyah Krtah |

Uuruu Tad-Asya Yad-Vaishyah Padbhyaam Shuudro Ajaayata ||12||

Aardraam Pusskarinniim PussttimPinggalaam Padma-Maaliniim।

Candraam Hirannmayiim LakssmiimJatavedo Ma Aavaha ॥ 13 ॥

Candramaa Manaso Jaatash-Cakssoh Suuryo Ajaayata |

Mukhaad-Indrash-Ca-Agnish-Ca Praannaad-Vaayur-Ajaayata ||13||

Aardraam Yah Karinniim YassttimSuvarnnam Hema-Maaliniim।

Suuryaam Hirannmayiim LakssmiimJatavedo Ma Aavaha ॥ 14 ॥

Naabhyaa Aasiid-Antarikssam Shiirssnno Dyauh Samavartata |

Padbhyaam Bhuumir-Dishah Shrotraat-Tathaa Lokaa Akalpayan ||14||

Taam Ma Aavaha JatavedoLakssmiim-Anapagaaminiim।

Yasyaam Hirannyam Prabhuutam GaavoDaasyah-Ashvaan Vindeyam Puurussaan-Aham ॥ 15 ॥

Saptaasya[i-A]asan Paridhayas-Trih Sapta Samidhah Krtaah |

Devaa Yadyajnyam Tanvaanaa Abadhnan-Purussam Pashum ||15||

Krishna Paksha Prayog

(Next day after Full Moon day(Padyami) to till No Moon day)

Srinivasa Vidya Krishna Paksha in English:

Sahasra-Shiirssaa Purussah Sahasra-Akssah Sahasra-Paat |Sa Bhuumim Vishvato Vrtva-Atya[i]-Tisstthad-Dasha-Angulam ||1||

Hirannya-VarnnaamHarinniim Suvarnna-Rajata-Srajaam।

Candraam Hirannmayiim LakssmiimJatavedo Ma Aavaha ॥ 1 ॥

Purussa Evedam Sarvam Yad-Bhuutam Yacca Bhavyam |Uta-Amrtatvasye[a-I]shaano Yad-Annena-Ati-Rohati ||2||

Taam Ma Aavaha JatavedoLakssmiim-Anapagaaminiim।

Yasyaam Hirannyam VindeyamGaam-Ashvam Purussaan-Aham ॥ 2 ॥

Etaavaanasya Mahima-Ato Jyaayaash-Ca Puurussah |Paado-Asya Vishvaa Bhuutaani Tri-Paad-Asya-Amrtam Divi ||3||

Ashva-Puurvaam Ratha-MadhyaamHastinaada-Prabodhiniim।

Shriyam Deviim-UpahvayeShriirmaa Devii Jussataam ॥ 3 ॥

Tri-Paad-Uurdhva Udait-Puurussah Paado-Asye[a-I]ha-Abhavat-Punah |Tato Vissvang Vya[i-A]kraamat-Saashana-Anashane Abhi ||4||

Kaam So-Smitaam Hirannya-Praakaaraam-AardraamJvalantiim Trptaam Tarpayantiim।

Padme Sthitaam Padma-VarnnaamTaam-Iha-Upahvaye Shriyam ॥ 4 ॥

Tasmaad-Viraadda-Jaayata Viraajo Adhi Puurussah |Sa Jaato Atya[i-A]ricyata Pashcaad-Bhuumim-Atho Purah ||5||

Prabhaasam Yashasaa LokeDeva-Jussttaam-Udaaraam।

Padminiim-Iim Sharannam-AhamPrapadye-Alakssmiir-Me Nashyataam Tvaam Vrnne ॥ 5 ॥

Yat-Purussenna Havissaa Devaa Yajnyam-Atanvata |Vasanto Asya-Asiida-Ajyam Griissma Idhmah Sharad-[d]Havih ||6||

Aaditya-Varnne Tapasoa-Adhi-JaatoVanaspatis-Tava Vrkssah-Atha Bilvah।

Tasya Phalani Tapasaa-NudantuMaaya-Antaraayaashca Baahyaa Alakssmiih ॥ 6 ॥

Tam Yajnyam Barhissi Pra-Ukssan-Purussam Jaatam-Agratah |Tena Devaa Ayajanta Saadhyaa Rssayash-Ca Ye ||7||

Upaitu Maam Deva-SakhahKiirtish-Ca Manninaa Saha।

Praadurbhuutah-Asmi Raassttre-AsminKiirtim-Rddhim Dadaatu To Me ॥ 7 ॥

Tasmaad-Yajnyaat-Sarvahutah Sambhrtam Prssadaajyam |Pashuun-Taashcakre Vaayavyaan-Aarannyaan Graamyaash-Ca Ye ||8||

Kssut-Pipaasaa-MalaamJyesstthaam-Alakssmiim Naashayaamy-Aham।

Abhuutim-Asamrddhim ChaSarvaam Nirnnuda Grhaat ॥ 8 ॥

Tasmaad-Yajnyaat-Sarvahuta Rcah Saamaani Jajnyire |Chandaamsi Jajnyire Tasmaad-Yajus-Tasmaad-Ajaayata ||9||

Gandha-Dvaaraam DuraadharssamNitya-Pussttaam Kariissinniim।

Iishvariing Sarva-BhuutaanaamTaam-Iha-Upahvaye Shriyam ॥ 9 ॥

Tasmaad-Ashvaa Ajaayanta Ye Ke Co[a-U]bhayaadatah |Gaavoh Ha Jajnyire Tasmaat Tasmaaj-Jaataa Ajaa-Vayah ||10||

Manasah Kaamam-AakuutimVaacah Satyam-Ashiimahi।

Pashuunaam Rupam-Annasya MayiShriih Shrayataam Yashah ॥ 10 ॥

Yat-Purussam Vya[i-A]dadhuh Katidhaa Vya[i-A]kalpayan |Mukham Kimasya Kau Baahuu Kaa Uuruu Paadaa Ucyete ||11||

Kardamena Prajaa-BhuutaaSambhava Kardama।

Shriyam Vaasaya Me KuleMaataram Padma-Maaliniim ॥ 11 ॥

Braahmanno-Asya Mukham-Aasiid Baahuu Raajanyah Krtah |Uuruu Tad-Asya Yad-Vaishyah Padbhyaam Shuudro Ajaayata ||12||

Aapah Srjantu SnigdhaaniCikliita Vasa Grhe।

Ni Ca Deviim MaataramShriyam Vaasaya Kule ॥ 12 ॥

Candramaa Manaso Jaatash-Cakssoh Suuryo Ajaayata |Mukhaad-Indrash-Ca-Agnish-Ca Praannaad-Vaayur-Ajaayata ||13||

Aardraam Pusskarinniim PussttimPinggalaam Padma-Maaliniim।

Candraam Hirannmayiim LakssmiimJatavedo Ma Aavaha ॥ 13 ॥

Naabhyaa Aasiid-Antarikssam Shiirssnno Dyauh Samavartata |Padbhyaam Bhuumir-Dishah Shrotraat-Tathaa Lokaa Akalpayan ||14||

Aardraam Yah Karinniim YassttimSuvarnnam Hema-Maaliniim।

Suuryaam Hirannmayiim LakssmiimJatavedo Ma Aavaha ॥ 14 ॥

Saptaasya[i-A]asan Paridhayas-Trih Sapta Samidhah Krtaah |Devaa Yadyajnyam Tanvaanaa Abadhnan-Purussam Pashum ||15||

Taam Ma Aavaha JatavedoLakssmiim-Anapagaaminiim।Yasyaam Hirannyam Prabhuutam GaavoDaasyah-Ashvaan Vindeyam Puurussaan-Aham ॥15 ॥

Frequently Asked Questions (FAQs)

1. Can women practice Srinivasa Vidya?

Yes. Anyone can practice Srinivasa Vidya with pure devotion, cleanliness, and sincerity. There are no restrictions based on gender, provided the sadhana is done with respect and proper discipline.

2. What should I do if I miss a day during the 30-day period?

For maximum efficacy, this sadhana should be practiced continuously without interruption. If you accidentally miss a day due to unavoidable circumstances, do not worry—simply restart your count or extend the practice to ensure you complete a full 30 days of devotion.

3. Is it mandatory to perform a Homa?

No, it is not mandatory. While a Homa (fire ritual) amplifies the energy of the mantra, it is entirely optional. If you cannot perform a Homa, completing the 30 days of standard mantra japa with full focus is more than enough to receive the blessings.

4. What is the best time of day to chant these mantras?

The most auspicious time for this sadhana is during Brahma Muhurta (early morning between 4:00 AM and 6:00 AM) or during the evening twilight sandhya time. Consistency is key, so try to sit for the practice at the same time every day.

5 thoughts on “Srinivasa Vidya శ్రీనివాస విద్య Mantra”

  1. Pingback: Vaishnavam-Lord Vishnu - StotraVeda.com

  2. Pingback: Slokas for Daily Pooja - StotraVeda.com

  3. Pingback: Shravana Masam Festivals Dates - StotraVeda.com

  4. Pingback: Purusha Suktam with Meaning from Rig Veda - StotraVeda.com

  5. Pingback: Sri Suktam with Meaning - StotraVeda.com

Comments are closed.

Scroll to Top